bibliofilský skvost, ve kterém se potkává řada významných osobností s kvalitním zpracováním: podpis s věn. a rukopisnou opravou řádku pod vlastní básní František Halas, vevázaná pův. ob. František Tichý, na přední předsádce použito dřevorytu z Schedelovy kroniky z r. 1493 a dřevorytu J. Kozla a M. Peterle z Annaberku z r. 1562, zadní předsádka sestavena z reprodukcí leptu V. Hollara, kresby A. Mánesa a fotografie J. Sudka (panorámata Prahy, vše tištěno hlubotiskem!), to vše v polopergamenové převazbě s drobným zlacením na hřbetu od Jindřicha Svobody; vyd. F.J. Müller, Praha, 1939, ex. 123/150 s podpisem vydavatele v tiráži; dále obs. báseň V. Nezvala, J. Seiferta, J. Hory, bez paginace, velmi dobře zachováno
4x celostránková litografie F. Kaláb, vyšlo jako soukromý a neprodejný tisk s vtištěným jménem majitele pro účastníky VII. schůzky Skupiny moravských knihomilů, Břeclav, 1935, cca 160 výtisků v úpravě Rudy Kubíčka na ručním papíře Pannekoek-Holland, polopergamenová převazba Jindřicha Svobody, 60s., velmi dobrý stav
faksimilní Schönfeldské vydání z roku 1819 Kroniky české od Václava Hájka z Libočan, doplněné o kompletní věcný a jmenný rejstřík (Registrum); celostránkový renesanční dřevořez na titulním listu s říšským a královským znakem panovníka Ferdinanda I. Habsburského a řada dřevorytů v textu; sběratelskou hodnotu tohoto konkrétního exempláře zvyšuje provenienční vpis na vlepeném listu (u zadní předsádky) od MUDr. Vladimíra Zapletala, datovaný v Brně 12. srpna 1960: rukopisný záznam dokumentuje historii vlastnictví knihy napříč 19. a 20. stoletím - podle zápisu pochází svazek z původní knihovny pražského úředníka, básníka a národního buditele Antonína Pflegra Kopidlanského (1812–1896), odkud přešel na jeho dceru Marii Mudrovou a následně na jejího zetě MUDr. Václava Zakopala, prvního českého dětského lékaře v Brně, který jej následně daroval právě historikovi medicíny Vladimíru Zapletalovi, z jehož sbírky tento exemplář pochází; listy jsou místy zažloutlé a s flíčkami, jinak ale tato položka vyniká spíše čistotou papíru a zachovalostí tiskových stran i ilustrací; dobová kožená vazba s drobným zlacením je při okrajích a vrozích odřená, ovšem pevná a nerozpadá se;